1. Devět životů máš

Hudba: Mirek Horňák / text: Libor Machata

Kráčí za duhou, holka, která věří jenom černé

Mám ji u nohou, stačil na to příslib lásky věrné

Znám tu zhýralou duši, která hledá chvilky slastné

Užívat bez výhrad, doufat, že láska přijde

Čekat a věřit, že tak to funguje

Levná, laciná, slova, která o ní kdekdo říká

Dávno nevnímá, kterej chlap jí večer šaty svlíká

Rum dá do vína, tímhle připomíná námořníka

Užívat bez výhrad, prý se pak štěstí přidá

Opilá naříká, že je na ni každej zlej

Život jak volný pád, ke vzteku akorát

Život jak volný pád, ke vzteku akorát  

Co s ním?

Svůdná, ďábelská, každou nocí kousek duše ztrácí

Bledá, andělská, ráno z mostu sebevrahů zvrací

Křídla rozpíná, zkouší létat, jak to umí ptáci

Užívat bez výhrad, se smrtí tančit tango

Nedýchat, prožívat tu chvíli osudnou

Život jak volný pád, ke vzteku akorát   

Život jak volný pád, ke vzteku akorát   

Život jak volný pád, ke vzteku akorát   

Co s tím, tak co s tím?

3. Tady nás nic nečeká

Hudba: Mirek Horňák / text: Libor Machata

Doteď jsem žil jako tažnej vůl

Do ran jsem si nechal sypat sůl

S duší propletenou v kole lží

Marně hledám cestu k tobě blíž

Je to jen pouhá mozaika snů

Ztracená touha ze spleti dnů

Tady nás nic nečeká

Spolkne nás trýzeň odvěká

Pěšinkou tvých vlasů kráčím tmou

Tvou nebezpečnou krajinou

Od tebe k sobě utíkám

Bezmocně pěsti zatínám

Jako poutník bloudím duší svou

S Damoklovým mečem nad hlavou

Je to jen dlouhá skládanka dnů

Iluze pouhá z nesplněných snů

Tady nás nic nečeká

Spolkne nás trýzeň odvěká

Pěšinkou tvých vlasů kráčím tmou

Tvou nebezpečnou krajinou

Je to jen pouhá mozaika snů

Ztracená touha ve spleti dnů

Tady nás nic nečeká

Spolkne nás trýzeň odvěká

Pěšinkou tvých vlasů kráčím tmou

Tvou nebezpečnou krajinou

4. Setkání kdesi

Hudba: Mirek Horňák / text: Vlasta Malý

Jednou takhle táhnu tímhle divným městem 

Noha nohu střídá, divnej pocit mám

Stíny kolem krouží, na hladinu louží 

Tiše padá déšť

Jakoby mi někdo zlehka dejchal za krk 

Neurčitě cejtím, co, to nevím sám

Rozhlížím se, tápu, sotva něco chápu

Co to všechno znamená

Ten pocit sílí, už každou chvíli 

Snad dojdu k cíli, staň se, co má se stát

Dokola si říkám, bůh nehází kostky 

Křižovatka čeká, kterou cestou jít

Pravá, nebo levá, odpověď mě hledá

Že jsem nešel pít

Pak poprvý jsem spatřil tebe, jak kráčíš městskou pustinou 

Nestojím o jinou

Možná, že s deštěm tančíš a já se modlím

Nebuď vidinou, jen nebuď vidinou

Jednou takhle táhnu tímhle divným městem 

Noha nohu střídá, divnej pocit mám

Stíny kolem krouží, na hladinu louží 

Tiše padá déšť

Odraz tvůj vhladině přes déšť zůstal nehybně

5. Den poté

Mirek Horňák/Stanislav Fric

Až najdeš svůj Velkej vůz, v něm popluješ k bájnejm dálkám

A zpěv jako Gloria, co přežil jen díky válkám

Prý bude ráj na konci cest, snad přijde to, co se vleklo

Tak ani chvíli nezoufej

Život nám tu krásu pouštěl

I já jsem tam tehdy stál

Byl to máj, co to s láskou zkoušel

Rychle šlo všechno zas dál

Vyzuj svý boty, tenhle kraj přeběhneš sám, tak se směj

Co tady končí, jinde začíná

Život nám tu krásu pouštěl

I já jsem tam tehdy stál

Byl to máj, co to s láskou zkoušel

Rychle šlo všechno zas dál

Život nám tu krásu pouštěl

I já jsem tam tehdy stál

Byl to máj, co to s láskou zkoušel

6. Óbr svět

Mirek Horňák/Stanislav Fric

Přeletěl jsem tisíc moří, přešel mnoho řek

Hledám toho, kdo tvořil tento óbr svět

Proč si teda nevzal k srdci pár poučných vět, kdo ví, 

Takže jen koukám, stojím a koukám

Obletěli tuto zemi a vrátili se zase zpět

Všechno se tu rychle mění, na to stačí jen pár let

Že s tím vším prej kdysi začal ňákej maník z Nazareth, kdo ví 

Takže jen koukám, stojím a koukám

          Ať zprava, či zleva, ať se na mě kdo chce hněvá

Nepřestávám hledat, dokud nenajdu, co mám

Beru sázku i na lásku a když přijde na otázku

Jediný, co zbylo, je ten fakt, že nejsem sám

Přeletěl jsem tisíc moří, přešel mnoho řek

Hledám toho, kdo tvořil tento óbr svět

Proč si teda nevzal k srdci pár poučných vět, kdo ví

Takže jen koukám, stojím a koukám

        

Ať zprava, či zleva, ať se na mě kdo chce hněvá

Nepřestávám hledat, dokud nenajdu, co mám

Beru sázku i na lásku a když přijde na otázku

Jediný, co zbylo, je ten fakt, že nejsem sám

Ať zprava, či zleva, ať se na mě kdo chce hněvá

Nepřestávám hledat, dokud nenajdu, co mám

Beru sázku i na lásku a když přijde na otázku

Jediný, co zbylo, je ten fakt, že nejsem sám

7. Zpěv Suzannah

Mirek Horňák/Vlasta Malý

Komu náleží život tvůj, dívko ve dvou zakletá

Své dvě tváře sevři do dlaní, Janus prsty proplétá

Jsi jako den a noc a sladká vůně opia

Jak orchidej, co krásou svoji smrt přivítá

Jsi jako maják, co se za útesem ukrývá

Tvá náruč přesto svoji útěchu mi skýtá

Rozpolcená dívko, jednoho dne staneš se matkou

Která z tvých dvou tváří zvítězí

Má ubohá Mio, ty, která jsi podstatou obou

Tvůj syn možná náš svět rozboří, rozboří

Jsi jako jasnej plamen, kterej můru přivábí

A před tím, než ji spálí, udělá ji šťastnou

Jsi jako ranní slunce, co vychází nad pouští

A nabízí ji světu překrásnou a prázdnou

8. Na Dně

Mirek Horňák/Libor Machata

                       

Chladná, slaná, mohutná 

Mocná a beznadějně krutá

Svírá, drtí, nedýchám

Ve víru se Anděl Smrti motá

Křídla rozpíná

Lodní šrouby z dálky hučí

K pulzům ve sluchátkách sonaru

Kolem bomby a trosky lodí

Bouchaj do železnejch plátů

Chtěl bych nahoru

Do skafandrů, ven a vzhůru

Z podmořskýho hrobu

K hvězdným výšinám

Chladná, slaná, mohutná 

Mocná a beznadějně krutá

Svírá, drtí, nedýchám

Ve víru se Anděl Smrti motá

Křídla rozpíná

Lásky moje, nehtem na plech

Ryju vzkazy vám všem nahoru

Že mý srdce právě puklo

A můj život zahučel

Pod čáru ponoru

Zpětný chod nám nepomůže

Z podmořskýho hrobu

K hvězdným výšinám

9. Padám

Mirek Horňák/Libor Machata

Padám, tady já už nebudu

Padám, tvoje hry už nechci hrát

Padám, sem už nikdy nepřijdu

Padám, co mi ještě můžeš dát

Na to nejsem zvědavej

Co za to stálo, už nestojí za grešli zlámanou

Co bylo dobrý, dávno už dobrý není

Ty vůně mládí už nevoní, vyčpěly únavou

I když celý svět zdá se šedý

Nechci to vzdát, chci znovu bouřit

Zkusit zas žít, doufat a toužit

Doufám, že už blbej nebudu

Doufám, že ti na nic neskočím

Doufám, že bloudit v kruhu nebudu          

Doufám, že tě nikdy nespatřím

Na to nejsem zvědavej

Co za to stálo, už nestojí za grešli zlámanou

Co bylo dobrý, dávno už dobrý není

Ty vůně mládí už nevoní, vyčpěly únavou

I když celý svět zdá se šedý

Nechci to vzdát, chci znovu bouřit

Zkusit zas žít, doufat a toužit

10. Dáma a král

Mirek Horňák/Stanislav Fric

Co je psáno, má svůj děj

 A moudrost slov si uschovej

 Ať každej tvůj čin sílu má

 Jednou nastane tvůj den

 A skutky promění se vsen

 A potom přijdeš na to hned

 Že vlastně na všem záleží

        

 Záleží, zda jsi běžel, anebo stál

 Záleží, kdo je dáma, kdo je král

 Záleží, na čem stojí slovo tvé

 Záleží, kdo se ti několikrát smál

 Záleží, kdo měl pravdu, a kdo lhal

 Záleží, jak mluví skutky tvé

  

 Dny se lámou, řeky sní

 Krása slábne, zevšední 

 Myšlenky lehce projdou každou nesnází

 A tak si svůj cíl nastav sám

 Jen si zakřič, tohle dám